Židovské Město pražské, založeno v místech mezi Karlovým mostem a Staroměstským náměstím, bylo nejvýznamnější židovskou obcí v českých zemích. Postupem let se původní osada vyvinula v Židovské Město s vlastní samosprávou a soudnictvím. Dnes se tato část města nazývá Josefov. Mimořádný význam obce spočíval vedle její početnosti a kulturního i hospodářského bohatství také v tom, že až do poloviny 17. století zastupovala ve vztahu k panovníkovi a zemským úřadům všechny ostatní židovské obyvatele Čech.
Přestože museli být pražští Židé uzavřeni v ghettu, omezit svůj kontakt s křesťany jen na obchod a označit své šaty znamením, prosperovali a přitahoval mnoho přistěhovalců z celé Evropy. Židovské město pražské se tak svého času stalo největším židovským sídlištěm v Evropě. Ekonomickým a kulturním centrem. Pražští Židé za to vděčili zejména českým panovníkům, kteří jim za výhodné půjčky poskytovali řadu privilegií a ochranu. Svědectvím vysokého postavení obce byla stavba Staronové synagogy v poslední třetině 13. stol., kterou provedli kameníci královské huti. Dnes je to nejstarší dochovaná synagoga v Evropě a stále slouží duchovním účelům.
Po útiscích a vyhnání veškerých Židů z Prahy následoval zlatý věk židovského ghetta. Tím bylo panování Rudolfa II. na přelomu 16. a 17.století. Vrátil se hospodářský a kulturní rozkvět, byla potvrzena židovská privilegia. Několikanásobně vzrostl počet obyvatel a hodně se stavělo. V té době byly postaveny synagogy Maiselova, Pinkasova a Vysoká. Také radnice a mnoho dalších soukromých i veřejných budov. Rozvíjely se služby a řemesla. V Praze působily známé talmudistické školy, vznikala tu význačná literární a vědecká díla, pracovaly tu hebrejské tiskárny. S tímto obdobím je spjata řada osobností židovské kultury a vědy, mj. kronikář David Gans, rabbi Jehuda Livi ben Becalel, zvaný Löw, známý jako stvořitel legendárního Golema, dvorní Žid a finančník Rudolfa II., nejbohatší muž Prahy, mecenáš a stavitel ghetta Mordechaj Maisl, astronom Josef Šelomo Delmediga a Jakob Baševi, který byl povýšen jako první Žid v habsburské monarchii do šlechtického stavu. Všichni jsou pohřbeni na Starém židovském hřbitově. Silné a lidnaté ghetto se stalo hlavním městem diaspory a nazývalo se Em be Jisrael. Tehdy dostoupalo pražské ghetto svého vrcholu a začal postupný pád. Ještě v průběhu 17. století bylo stiženo epidemií moru a vyhořelo. Sice brzy vyrostlo znovu, ale v 18. století muselo čelit politice státního antisemitismu.
Za vlády Marie Terezie byli Židé ve 40. letech 18. století vypovězení ze země. Jejich postavení se znovu zlepšilo až po reformách Josefa II., ale paradoxně jeho reformy a revoluční rok 1848, kdy získali Židé plnou politickou rovnoprávnost a mohli se svobodně stěhovat mimo ghetta, znamenal postupný úpadek pro Židovské Město v Praze. Zámožnější Židé se hned začali stěhovat do lepších čtvrtí a bývalé ghetto se proměnilo ve čtvrť chudiny, bez ohledu na náboženskou víru. Židovská čtvrť byla začleněna mezi pražská města roku 1850 a na paměť císaře Josefa II. byla nazvána Josefov. Čtvrť začala rychle chátrat a stala se útočištěm kriminálních živlů. Pražský magistrát proto v 90. letech 19. století, přes odpor odborné veřejnosti, rozhodl o asanaci takřka celého ghetta. Praha tak přišla o unikátní architektonický celek. Byla zbourána řada synagog, soukromých domů a paláců. Ze starého židovského města se tak do současné doby dochovalo pouze šest synagog (Staronová, Klausová, Pinkasova, Maiselova, Španělská a Vysoká), Starý pražský hřbitov a barokní radnice. Ale i tento pouhý zlomek, který zbyl, patří k nejvzácnějším židovským památkám Evropy. V roce 1906 bylo založeno Židovské muzeum, které dostalo za úkol zachránit historické a umělecké památky ze zbořených domů a synagog. Pražské muzeum je vedle jeruzalémského nejvýznamnějším a co do sbírek největším světovým židovským muzeem.
Starý židovský hřbitov - Židovské muzeum
Široká 3, Praha 1 - Staré Město/Josefov 110 01
Web: http://www.jewishmuseum.cz
návštěvní doba :
1. leden - 23. březen 9 - 16. 30
25. březen - 26. říjen 9 - 18
28. říjen - 31. prosinec 9 - 16. 30
pondělní provoz
celoroční provoz
zavírací den: sobota a židovské svátky
svátky 2012: 8. 4.; 13. 4.; 27. - 28. 5.; 17. - 18. 9.; 26. 9.; 1. - 2. 10.; 8. - 9. 10.; 24. 12. 1. 1. 2013 otevřeno od 11 h.